Kliknutím na „ODESLAT“ souhlasíte s tím, že Vás budeme kontaktovat s obchodní nabídkou.

X

Quo vadis České účetní standardy?

A jaký dopad se dá očekávat pro malé a střední podniky?

Odbor Regulace a metodiky účetnictví Ministerstva financí České republiky (MF ČR) připravuje změny, které by měly mít vliv na účetní legislativu pro roky 2020 – 2030. Vyhodnocení veřejné konzultace k souhrnu řešení koncepce nové účetní legislativy, kterou předložil k veřejné konzultaci, pak ukazuje pár zajímavých skutečností. 

Různorodí účastníci konzultace (od obchodních společností, přes fyzické osoby nebo univerzity, až po profesní organizace) vytvářejí dojem, že revoluce v účetní legislativě nepůjde pouze z Ministerstva financí, nýbrž se na jejím formování bude podílet i širší spektrum subjektů. Doufejme, že tomu tak bude i nadále, a že primárním úhlem pohledu při tvorbě nového účetního zákona bude pohled ekonomických subjektů a ne daňového úřadu. 

České účetní standardy se již řadu let harmonizují s mezinárodními účetními standardy (IFRS), přičemž jedním z největších zásahů posledních let byly například letošní změny vykazování operativního leasingu. Tento trend harmonizace potvrdily i komentáře a podněty zúčastněných účastníků této veřejné konzultace tím, že nejfrekventovanějším odkazem byl právě IFRS. 

Výhodou IFRS je, že relativně operativně dokáží reflektovat současný ekonomický vývoj a reagovat na reálné globální situace a trendy. Na účetnictví se dívají spíše ekonomicky než formálně.

Je v zájmu českého ekonomického prostoru, aby se zdejší lokální účetní standardy co nejvíce podobaly těm mezinárodním a aby tato harmonizace, ke které se ostatně Česká republika zavázala při vstupu do EU, probíhala co možná nejplynuleji. Již nyní spousta zde působících nadnárodních společností reportuje mateřských společnostem do zahraničí pouze v IFRS standardu. Tato schizofrenie účetním těchto společností způsobuje mnohdy nemalé komplikace. 

Zdejší ekonomické subjekty nejsou nikterak rozdílné od ekonomických subjektů v zahraničí, není proto nejmenší důvod nemít k dispozici nástroj, který umožňuje těmto subjektům standardizovaně rozumět a mít možnost je bez složitých operací porovnávat. V jednotném ekonomickém prostoru se to snad i přímo očekává. 

Co se týče dopadů pro malé a střední podniky, tak návrh počítá se zjednodušením pro malé a mikro jednotky. Nicméně podniky, které nebudou spadat do tohoto vyčlenění, budou muset počítat s proškolením interních zaměstnanců, změnou reportingu, možnými daňovými dopady, nebo potřebou službu kompletně outsourcovat nebo najmout alespoň částečnou odbornou výpomoc. Z praktického hlediska změny pravděpodobně povedou obecně spíše k většímu komfortu a menší formální náročnosti vedení účetnictví než tomu je teď.  

Vypadá to, že změn nebude málo a budou se týkat například inventarizace, elektronické evidence, konsolidovaných účetních závěrek, nebo odštěpných závodů či výročních zpráv. Zřejmě se bude preferovat spíše ekonomický než faktický pohled na účetnictví a přenesení odpovědnosti za věrné zobrazení reality na jednotlivé účetní zaměstnance. To by mohlo vytvořit tlak na profesní odpovědnost a zkvalitnění účetní profese. 

Každopádně se dá očekávat, že finální podoba zákona, který se očekává v platnosti od roku 2022, bude znamenat jednu z největších změn v této oblasti od roku 1991.

Tento web používá k analýze návštěvnosti, poskytování a personalizaci služeb soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. informacerozumím